
Nabídka činností, kterým by se dítě mohlo věnovat a které je blahodárně rozvíjí je nepřeberně široká. A lákavá!
Jenže... Co zažívá dítě ve školce? Přichází, zapojí se do ranní rozcvičky. Poté si samostatně či s kamarádem "hraje" - tedy učí se, protože učení v předškolním věku probíhá hrou. Následuje ranní komunitní kruh s celou třídou, jeho součástí bývají aktivity socializační, jazykové, pohybové, hudební, dramatické, výtvarné... Pak společná hygiena a svačinka - spousta samostatnosti. Edukační blok. Dítě se rozvíjí na plné obrátky. Pak odchází všichni společně ven. Do přírody. Dítě je smyslový průzkumník, samostatně či s kamarády naplno objevuje svět. Pak společně na oběd. Už teď zážitků bylo mnoho.
Toho, kdo ve školce zůstává, čeká společně čtení a relaxace, odpolední nabídka vzdělávací činnosti a nejspíš znovu pobyt venku. Bývá jóga, dramaťák, hudební chvilka, sportování, tanec... Aby činnost byla podnětem a nikoli zátěží je třeba citlivého a jemného vedení. Prostě toho na jednoho malého človíčka byla od rána víc než dost.
A pak přijde maminka nebo táta, vytoužený okamžik. Potřebuje se dítě ještě někde něco učit? Nebo je ideální čas odejít domů a jen tak si hrát, být v klidu v bezpečí své rodiny? Nebo jen tak být venku a hrát si s kamarády?
Má-li dítě často kroužky, může se stát, že mu od rána do večera někdo říká, CO a JAK má DĚLAT. Vyroste z něj pak samostatný člověk, který ví, jak si smysluplně počít se svým časem a jak prožít hezky a spokojeně život? Neznamená to, že by dítě nemělo mít žádný kroužek. Ale volme citlivě a s rozumem. Zohledněme skutečné zájmy a dispozice dítěte.
Mimochodem, když se dítě nudí, je to dobře. Je to součást sebeobjevného procesu, chvíli se bude nudit a pak přijde na to, co by OPRAVDU CHTĚLO DĚLAT.
Mgr. Daniela Šimonová